kouzlo ve fotografii
– velmi častá otázka od mých klientů
Shrnout do jedné věty se to asi nedá. Ale… na začátku byla touha po mých vlastních
fotkách. Tedy, pokud se bavíme, že jsem začala fotit ženy. K tomu se vrátím (blogový
článek s názvem DARA FOTÍ ŽENY). Pokud však zabrouzdám do své minulosti, tedy do
doby mého dospívání či ranné dospělosti, tak jsem fotila snad všechno. Ale více lidi, než
okolí. Mnoho lidí fotí krásnou přírodu, vše kouzelné, na co koukají. A já? Já fotila lidi. Ale
všechno jen tak, jak to bylo – život, situace, okamžiky, například u grilování, nebo doma na
návštěvě, prostě lidi a vše kolem lidí. Třeba i to, že jsme připravovali chlebíčky na oslavu.
Ono, dnes fotí taky skoro všichni a všechno. Ale to bylo to, že jsem cítila ten okamžik,
který jsem vnímala jako kouzelný. Pokud narazím na fotku, kdy jsem slavila narozeniny a
byla tam rodina, kamarádi, bratranci a sestřenice, není snad toto kouzelné. Ten okamžik.
To setkání. Ta situace. Protože uběhly roky a je velmi malá šance, abychom se znovu
všichni takto setkali. A tak, co z toho plyne? FOTOGRAFIE PŘIPOMÍNÁ. #fotkyjakoklenot
nám dávají možnost nahlédnout zpět jako přes okénko, někam tam, co už neexistuje, ale
patří to k nám. Jsme to my. Náš život. To je moje láska k fotografii a k focení. Zachytit
něco, co je dávno nenávratně pryč. Život představuje totiž soustavnou změnu. A fotografie
jedna z možností zachytit život, který právě je. Který žijeme.
V tom všem vidím obrovskou hodnotu. Jasně, doba je nová, moderní a dává nám hodně
možností, jak a co vnímat. Cítím vnitřně, že vracet se v čase má svůj význam. Možná
pochopení našich předků, protože povídat si se staršími nebo starými lidmi dává větší
hloubku našim životům. Pochopení, že to někdy bylo jinak. Pochopení, že čas nevrátíme.
Pochopení, že můžeme žít a objevovat nové, avšak ctít to staré, vážit si naší životní cesty
a vzpomínat v emocích, když jsme byli malí, nebo mladí, co se událo. To, co se událo nás
formovalo. Nebýt žádných fotografií, vězte, mnohé by se z našich myslí zmizelo.
A tak jsem fotila, a fotila a pak se učila, jak fotit lidi. Cizí lidi. A tím, jak jsem sama toužila
po vlastních fotkách sebe sama, zrodila se myšlenka fotit ženy. V té době focení žen
nebylo populární, otvírala jsem otázku, která je víc hluboká, než se zdá. Toto téma si
můžete přečíst v článku s názvem DARA FOTÍ ŽENY (článek vyjde v březnu 2023).
Dara
